Druhé manželství a první manžel: proč na pořadí záleží

Je podruhé vdaná a přišla s tím, že nemůže najít své místo, ať už v práci, ve světě nebo sama

v sobě. Ke všemu si prý připadá jako špatná máma.

Nezačali jsme ale u práce ani u dětí, začali jsme u jejího prvního manžela.

Podívala se na mě překvapeně, protože s ním je to přece dávno pryč a od rozvodu uplynula spousta

let.

Rozumím jí, mně by to na jejím místě přišlo divné taky. A přesto se právě tam celý příběh začíná

rozplétat.

V rodinách platí pořadí, i když o něm nikdo neví

Kdo přišel dřív, má přednost před tím, kdo přišel později, a není to o zásluhách ani o tom, koho

máme radši. Je to tichý řád, který v rodinách funguje, ať už o něm víme, nebo ne.

První manželství sice skončilo, to ale vůbec neznamená, že nebylo.

Když se druhý partner postaví na místo, které patří prvnímu, a všichni se tváří, že žádný první

nebyl, něco se vzepře. A odnesou to většinou děti, aniž by kdokoli chápal proč.

Nemusíte ho mít ráda

Tohle je asi nejdůležitější věta celého článku, tak ji řeknu naplno. Uznat prvnímu partnerovi jeho

místo neznamená odpustit mu, kamarádit se s ním ani trávit spolu svátky.

Znamená to jenom přestat dělat, že nebyl.

Zní to jako maličkost a bývá to úleva, kterou nikdo nečeká.

Jak to vypadalo v konstelaci

Postavili jsme to tedy do pořadí, v klidu a beze spěchu, tak jak se to dělá.

Prvnímu manželovi řekla, že ho vždycky bude respektovat jako svého prvního manžela a že je díky

němu požehnaná. On jí odpověděl totéž, bez lítosti, bez usmiřování a bez nutnosti být spolu znovu

přáteli. Šlo jenom o uznání toho, co mezi nimi kdysi bylo.

Pak si druhý manžel stoupl za něj a řekl větu, kterou by dobrovolně řekl málokdo. Ty budeš první

a já druhý. Dej mi požehnání.

Nakonec přišlo na řadu dítě, a to ne proto, aby něco odpouštělo, ale aby něco slyšelo. Dohodli jsme se s tátou,

že naše manželství skončilo. Ty vždycky zůstaneš v našem srdci a my budeme vždycky tvoji rodiče.

A dítě řeklo svoje: beru sílu od obou rodičů, protože oba moji rodiče jsou správní a já jsem jejich

správné dítě.

Co se změnilo

Vdaná podruhé už byla roky, ale celá do toho manželství vešla teprve v tu chvíli.

To je věc, kterou u patchworkových rodin vídám opravdu často. Nechybí tam láska ani snaha, chybí

tam uznání toho, co bylo dřív, a bez něj se nový vztah nemá o co opřít.

Bývalého partnera nemusíme mít rádi a nemusíme s ním trávit Vánoce, stačí mu nechat jeho místo.

Kupodivu se tím nejvíc uleví právě tomu novému vztahu.

Kde se v Brně scházíme

Rodinné konstelace vedu v Brně na Masarykově 37, ve druhém poschodí, pár minut od náměstí Svobody.

Termínů je tu nejvíc ze všech měst, takže se dá vybrat i na poslední chvíli.

Podívejte se na vypsané termíny a přihlaste se rovnou u toho, který vám sedí.

Možná vás bude zajímat i kdy párová terapie nestačí.